Obsah

 

Kostel sv. Barbory v Manětíně

 

Kostel sv. Barbory se hřbitovem leží na východ blízko Manětína. Na místě nynějšího kostela stávala malá kaple. Dle pověsti  při kopání základů k této kapli přišlo se na starou, ve skále tesanou a zasypanou studni, v níž, když ji čistili, nalezly starobylou sochu sv. Barbory, která pak do kaple byla dána. Sem od nepamětných dob přicházela procesí v druhou neděli po velikonoci z Nečetina, Rabštýna, Křečové a Bělé. Na místě malé a již sešlé svatyňky hrabě Václav Josef Lažanský vystavěti dal kostel nynější, jenž roku 1697 benedikován byl Plasským opatem Ondřejem Troyerem. I do nového kostela přicházeli četní zbožní poutníci, ato nejen v onen výše zmíněný den, který je nazýván byl "velká pouť", nýbrž i v den sv. Barobry 4. prosince.

 

Kostel sv. Barbory je barokní stavba prostsého zevnějšku na na vysoké terase zbudovaná. K průčelnímu vchodu vede dvouramenné schodiště, ozdobené pěknými kamennými vásami. Prostorný vnitřek se dvěma bočními kaplemi překvapuje hojností vnitřního zařízení: jestiť tu několik oltářů a mimo to hojně obrazů, soch a jiných pozoruhodných předmětů.

 

Na severní straně kostela sv. Barbory rozkládá se hřbitov, uprostřed něhož stojí kaple sv. Josefa. Původně byla zasvěcena sv. Matouši. Dal ji vystavěti r. 1612 Matouš Nos, soused Manětínský řemesla bečvářského, s manželkou svou Markytou. R. 1816 byla nákladem Manětínských měšťanů obnovena, a r. 1844 byla opět opravena.

 

Text z knihy Posvátná místa království Českého od Antonína Podlahy.